Krása si v minulosti vyžádala svou daň. Make-up totiž obsahoval olovo, ženy umíraly na otravu.
V minulosti krása ženy odrážela i její společenské postavení, ale líčení bylo životu nebezpečné.
Ženy chtěli být vždy krásné, jak se ale líčili?
Pokud se podíváte na portréty ze 17. nebo 18. století, určitě vaší pozornosti neujde výrazné líčení a účesy, ve kterých měli ženy vlasy zvednuté desítky centimetrů nad hlavou. Krása ženy byla odrazem toho, jaké byla majetná a jakou péči o zevnějšek si tak mohla dovolit.
Typické byly velké účesy, natočené vlasy nebo v nich měli ženy různé ozdoby. Co se týče make-upu, základ tvořila bílá barva, což mělo také svůj důvod. Bílá barva měla za úkol ukázat světu, že žena má jemnou, čisté pokožku a nepracuje venku, protože je bohatá. Zdůraznit měla půvab, zakryla vrásky i jiné známky stárnutí.
Kromě toho měla bílá barva i méně honosnou roli. Období 17. až 18. století je charakteristické i nezdravou stravou. Ženy přijímali hodně cukru, což se samozřejmě odrazilo i na jejich pleti v podobě akné. Také byly rozšířeny různé nemoci – například plané neštovice, po kterých zůstávaly ženám jizvy na tváři. Bílá barva všechny nedostatky dokonale zakryla, ale nic není zadarmo.
Make-up s obsahem olova způsoboval otravu
Kromě financí, které ženy potřebovali na péči o vlasy a pleť, riskovali vlastní životy. Bílá barva, kterou si dávali na obličej obsahovala olovo, což představovalo nebezpečí. Některé mladé dámy umírali ještě před dovršením 30. roku života, a to právě na otravu olovem.
Ženy se svého make-upu nechtěli vzdát. Ukazoval přece jejich společenské postavení, zvyšoval šance na vdávání, odrážel jejich majetek a byly považovány za krásné. Dokonce platilo, že když člověk prokázal péči o vlasy a pleť, mohl se dostat do vyšších společenských kruhů, než z jakých pocházel, nebo uzavřít lepší manželství.
Etty se stala milníkem v chápání krásy
Typickým příklad krásky z minulosti je Marie Antoinetta, dcera Marie Terezie, která dbal o svůj zevnějšek i přes jedovatým látkám v bílé barvě, kterou si nanášela na obličej.
Na svůj půvab a krásu byla velmi hrdá. Spojuje se s ní i to, že svou péči světu ráda ukazovala, lidé se mohli přijít podívat k jejímu toaletnímu stolku jak se líčí.
Marii Antoinette nakonec sťali hlavu gilotinou a její osud změnil pohled na krásu. V Británii začala jít do pozadí honosná krása a postupně začaly přijímat jako společenskou normu rozumnou, praktickou a vyváženou péči o zevnějšek.
